Evropská inflace v posledních měsících postupně klesá, přestože se stále drží nad dlouhodobým cílem centrálních bank. Zpomalení růstu cen je výsledkem stabilizace energetických trhů, nižších cen dopravy a zmírnění problémů v dodavatelských řetězcích. Přesto však většina domácností v Evropě nadále pociťuje zvýšené životní náklady.
Podle ekonomů trvá delší dobu, než se pokles velkoobchodních cen promítne i do cen maloobchodních. Zvláště potraviny a služby zůstávají relativně drahé kvůli předchozím nákladovým šokům a nedostatku pracovní síly v některých sektorech. Mzdy sice rostou, ale jen pozvolna dohánějí zdražování posledních dvou let.
Dalším problémem je růst nákladů na bydlení – hypotéky zdražené vysokými úrokovými sazbami i nájmy tlačí na rozpočty domácností. Evropská centrální banka se proto snaží najít rovnováhu mezi nutností inflaci dostat pod kontrolu a neudusit ekonomickou aktivitu přísnou měnovou politikou.
Firmy rovněž reagují na měnící se situaci. Některé přistupují ke zdražování opatrněji, jiné se snaží zvýšit efektivitu výroby či hledají levnější dodavatele. Spotřebitelé mezitím častěji vyhledávají akce, levnější značky a slevové programy, což mění nákupní chování napříč trhem.
Přestože je pokles inflace pozitivním signálem, ekonomové upozorňují, že návrat k předkrizové cenové stabilitě bude postupný. Evropská ekonomika tak nadále zůstává v období opatrného optimismu, ale i zvýšené citlivosti na nové globální šoky.
